Pražskou Sportovní halu včera zaplnili grungeový proroci Pearl Jam. Jejich čerstvé album Binaural pro mne bylo spíše nepříjemným překvapením, a tak jsem se na koncert ani tolik netěšil. O to úžasnější pro mne dvou hodinové vystoupení bylo.

Pearl Jam svůj styl již mnohokrát změnili či okořenili cizími vlivy, ale jsou věci, které se nemění. Pódiová show je stále založená na nepřekonatelném výkonu kapely a světelné efekty hrají jen velmi minoritní roli. Jediná doopravdy zásadní změna se od minulé pražské návštěvy odehrála na postu bubeníka, kam včera usedl Matt Cameron, který se předvedl v tom nejlepším světle.

Od prvních tónů udával rytmus a kapela řádila.Eddie Vedder v polovině koncertu poznamenal, že něco takového během letošního turné ještě nezažili. Samozřejmě může to být jen lichocení davu, jaké praktikuje většina kapel, ale na druhou stranu je pravda, že takový les rukou, které oddaně kopírují každý úder Cameronových bicí či Amentovy basy, se jen tak nevidí.

Pokud se dobře pamatuji, tak naposledy celá Sportovní hala, včetně osazenstva tribun, skákala od prvního až do posledního tónu při koncertě Red Hot Chilli Peppers před čtyřmi roky. Pro hudebníka je to jistě ta nejlepší forma zpětné vazby a nutno říci, že Pearl Jam si ji za svůj výkon plně zasloužili.

Teplota sice připomínala spíše atmosféru sauny, ale díky tomu, co se odehrávalo na pódiu, to bylo nepříjemné jen v momentě, kdy mi pot natekl do očí. Pearl Jam pálili skladby ze všech svých alb a přidávali i bonbónky navíc. Jedním takovým vrcholem byla určitě skladba "State Of Love And Truth", která se nachází na soundtracku od legendárních Singles. Ta zvedla během setiny sekundy všechny ze židlí a donutila je mlátit hlavou, hlava nehlava. Vím co říkám, ještě dneska necítím krk.

Když přišla na řadu "Go", mohl si už Eddie Vedder s diváky dělat co chtěl. A také to dělal. Jeff Ament předvedl několik svých pověstných skoků, Mike McCready ždímal kytaru v dlouhých sólech, Stone Gossard se pomalu houpal do rytmu a "Do The Evolution" prošpikoval velmi působivým sólem. Zkrátka stálo to za to. Už jenom kvůli tomu slyšet zase živě "Even Flow".

 do článkov | na hlavnú stránku