|
Pearl Jam
Rocková
odnož zvaná "grunge" pohnula světem v první polovině let
devadesátych, ale v zárodečném stavu existovala ve svém hlavním měste,
tj. americkém Seattlu, už v púli osmdesátych. To byla také doba,
kdy se budoucí členové skupiny Pearl Jam, jednoho ze dvou nejznámějších
představitelú stylu, začali učit hudebnímu řemeslu. Například v
kapele jménem Green River hráli kytarista Stone Gossard a baskytarista
Jeff Ament, kteří pokračovali ve své kariéře u Mother Love Bone,
hardrockovém bandu s bluesujícimi melodiemi. Zpěvákem tu byl jistý
Andrew Wood, který se však nedočkal vydání debutového alba. Prohrál
svúj boj s heroinovou závislostí v roce 1990. Mother Love Bone se
rozpadli, ale členové nestratili chuť pokračovat. Bylo třeba najít
zpěváka, proto se rozhodili sítě, do kterých se nakonec chytil člověk
jménem Eddie Vedder, ve dne zaměstnanec naftařské společnosti a po
nocích zpěvák a textař lokální grupy v San Diegu.
Chlapci z Mother Love Bone už měli dobré jméno, a tak
netrvalo dlouho a nová skupina nazvaná Pearl Jam podepsala
smlouvu s Epic Records, jejímž plodem bylo pak debutové album
Ten (1991). Težko docenit význam této nahrávky. Společně s Nevermind
od jiné seattleské skupiny Nirvana se stalo základním kamenem nové
vlny poměrně agresivní, punkem a hardrockem poučené a smutnými
tématy naplněné rockové vetve, kterou novinári pokřtili termínem“grunge“.
Nedá se říci, že by to bylo něco úplně nového. Podobný přístup
se u amerických nezávislých kytaroviek uplatňoval dlouhá léta
a nejvetší hvezdy této scény, kapely jako Sonic Youth či
Dinosaur Jr., mladíkum ze Seattlu i odjinut hodně pomohly v začátcích.
Schody ke světovému úspěchu vedly právě přes předskokanskou úlohu
na koncertech špiček indie scény. Díky deskám, jako byla
Ten, se učedníci stali vetšími než jejich učitelé. Album Ten se
drželo v US hitparádě po dlouhé měsíce, prodalo se ho několik
miliónúaň kopií a udělalo z Pearl Jam hvězdy první
velikosti.
Vedder mel dvě
možnosti: buď se zastřelit jako kolega Cobain, nebo bojovat s hudebným
prúmyslem, jak to šlo. Pearl Jam dlouho nenatočili žádný
videoklip, odmítli být v MTV, pokusili se vyšachovat ze hry
monopolního distributora lístkú na koncerty, založili si pirátskou
radiostanici a celkově velmi vlažne přistupovali k
„povinnostem“ hvězd. Během vydaní druhého, jinak velmi kriticky
přijatého alba Versus (1993) Vedder odmítal dávat rozhovory, namísto
toho zveřejnil své soukromé telefonní číslo a vyzval fanoušky,
aby mu zavolali a zeptali se ho na to, co je zajímá, osobně. V roce
1994 vyšlo album Vitalogy, které je zastihlo v osobné krizi,
deska dostala velmi pozitívni recenze, ale přesto to Pearl Jam témeř
nepřežili. Horko těžko dokončili turné a dali si pauzu.
Další album vyšlo v roce 1996 a jmenovalo se No Code. Tato
deska fanoušky zaskočila, byla velmi do sebe zahleděná, pro mnohé příliš
temná a málo komunikativní.
Vedder podle
svých slov stále více píše pro sebe a stále méně ho zajímá
srozumitelnost. Na druhou stranu v tomto období Pearl Jam polevili
alespoň trochu ze svých zásad.
Začali pravidelněji koncertovat a dokonce se objevili znovu v televizní
podobě. Přesto se deska prodávala o poznání méně než předchozí.
Vedder k tomu v rozhovoru pro časopis Spin poznamenal: ,,Paráda,
konečně budeme moci být trochu normálnejší.“
Kritický
neúspěch znamenala následujíci deska Yield (1998), na které se
Pearl Jam vrátili k zemitější formě svých počátkú.
Zřejmě se chtěli zavděčit dezorientovaným fanouškúm, ale
soudě dle prodejú se jim to povedlo jen z poloviny.
|